Шарль Бодлер (Charles Baudelaire) (1821-1867)
французский поэт, критик, эссеист и переводчик

• Список стихотворений поэта

Перевод стихотворения
«L’Irremédiable»
на чешский язык.

Nenapravitelné

1.

Tvar, Myšlenka, či Bytost, která
se nesla dolů blankytem,
zapadla v Stygu bahnitém,
kam nevnik’ Nebe zrak v stín šera;

kýs Anděl, poutník zpozdilý;
jenž v lásce s netvorem se snoubí,
a ve snu příšerného hloubi
jak plavec zmítá v úsilí,

a v děsném zápasu se souží!
s obrovským vírem vede boj,
jenž v zpěvu jde, jak bláznů roj,
a temnotami kolem krouží;

kýs ubožák, jenž, okouzlen,
vždy bez úspěchu vůkol tápá,
a po světle a klíči lapá,
by z plazů řad moh’ prchnout ven;

kýs odsouzenec, po tmě kráčí
kol propasti, kde vlhký puch
mu prozrazuje jícnu kruh
a schod se bez zábradlí stáčí,

kde potvor lepkavých je byt,
jich široký zrak fosforový
tmě dodává stín ještě nový,
že pouze je zde možno zřít;

loď, ježto k pólu byla hnána,
jak v pasti křišťálové jest,
a hledá, z jakých úzkých cest
v ten žalář osudná jde brána;

— toť sudby obrazy i znak,
jíž nelze napraviti zcela,
že myslí ne, co Ďábel dělá,
vše dobře uděláno tak!

2.

Toť jasná beseda i stinná,
když srdce je svým zrcadlem!
Zdroj Pravdy — jas i tma je v něm,
tam třepetá se hvězda siná,

toť maják Pekla, na posměch,
toť milosti zář Satanovy,
toť útěcha, lesk slávy nový.
— Toť svědomí je v Zločinech!

L’Irremédiable

I

Une Idée, une Forme, un Être
Parti de l’azur et tombé
Dans un Styx bourbeux et plombé
Où nul œil du Ciel ne pénètre ;

Un Ange, imprudent voyageur
Qu’a tenté l’amour du difforme,
Au fond d’un cauchemar énorme
Se débattant comme un nageur,

Et luttant, angoisses funèbres !
Contre un gigantesque remous
Qui va chantant comme les fous
Et pirouettant dans les ténèbres ;

Un malheureux ensorcelé
Dans ses tâtonnements futiles,
Pour fuir d’un lieu plein de reptiles,
Cherchant la lumière et la clé ;

Un damné descendant sans lampe,
Au bord d’un gouffre dont l’odeur
Trahit l’humide profondeur,
D’éternels escaliers sans rampe,

Où veillent des monstres visqueux
Dont les larges yeux de phosphore
Font une nuit plus noire encore
Et ne rendent visible qu’eux ;

Un navire pris dans le pôle,
Comme en un piège de cristal,
Cherchant par quel détroit fatal
Il est tombé dans cette geôle ;

— Emblêmes nets, tableau parfait
D’une fortune irremédiable,
Qui donne à penser que le Diable
Fait toujours bien tout ce qu’il fait !

II

Tête-à-tête sombre et limpide
Qu’un cœur devenu son miroir !
Puits de Vérité, clair et noir,
Où tremble une étoile livide,

Un phare ironique, infernal,
Flambeau des grâces sataniques,
Soulagement et gloire uniques,
— La conscience dans le Mal !

Последние стихотворения