Шарль Бодлер (Charles Baudelaire) (1821-1867)
французский поэт, критик, эссеист и переводчик

• Список стихотворений поэта

Перевод стихотворения
«L’Horloge»
на чешский язык.

Hodiny

Hle Hodiny, to božství děsné, nepohnuté,
prst k hrozbě pozvedá a Pamatuj! nám dí,
jak mrštné šípy v terč se zabodavše chví,
tak záhy naplní tvé srdce boly kruté.

Tu prchne pod obzor hned Rozkoš mlhavá
jak sylfa s jeviště, jež v kulisách se ztratí,
a každá Minuta věz! zásobu ti zkrátí
těch slastí, na život jež osud vydává.

Třitisícšestsetkrát — Ó pomni! poučí tě
svým šeptem hodina. — Dí Teď: Ta tam — jsem již,
Já kapku vyssála tvé krve, necítíš? —
tak bzučíc Sekunda se každá mihne hbitě.

Remember! Esto memor! Lépe hospodař!
(Mé hrdlo kovové, to všemi řečmi zpívá)
Neb každá Minuta jest žíla, v které skrývá
se zlato, pilně těž, ni jedné nepromař!

Ó pamatuj! neb Čas, to hráč je nedočkavý,
jenž, to je světa běh, vždy vyhrá, stůj co stůj.
Den sklání se, a noc se zvedá — pamatuj!
Již písek dobíhá, hrob lačný je a žravý.

Zde hodina, kdy Ctnost, tvá choti přespanilá
a ještě panenská, kdy božská Náhoda,
kdy samo Pokání (poslední hospoda!),
kdy řekne vše: »Teď, bloude, pozdě! Smrt jen zbyla!«

L’Horloge

Horloge ! dieu sinistre, effrayant, impassible,
Dont le doigt nous menace et nous dit : « Souviens-toi !
Les vibrantes Douleurs dans ton cœur plein d’effroi
Se planteront bientôt comme dans une cible ;

Le Plaisir vaporeux fuira vers l’horizon
Ainsi qu’une sylphide au fond de la coulisse ;
Chaque instant te dévore un morceau du délice
À chaque homme accordé pour toute sa saison.

Trois mille six cents fois par heure, la Seconde
Chuchote : Souviens-toi ! — Rapide, avec sa voix
D’insecte, Maintenant dit : Je suis Autrefois,
Et j’ai pompé ta vie avec ma trompe immonde !

Remember ! Souviens-toi, prodigue ! Esto memor !
(Mon gosier de métal parle toutes les langues.)
Les minutes, mortel folâtre, sont des gangues
Qu’il ne faut pas lâcher sans en extraire l’or !

Souviens-toi que le Temps est un joueur avide
Qui gagne sans tricher, à tout coup ! c’est la loi.
Le jour décroît ; la nuit augmente ; souviens-toi !
Le gouffre a toujours soif ; la clepsydre se vide.

Tantôt sonnera l’heure où le divin Hasard,
Où l’auguste Vertu, ton épouse encor vierge,
Où le Repentir même (oh ! la dernière auberge !),
Où tout te dira : Meurs, vieux lâche ! il est trop tard ! »

Последние стихотворения