Шарль Бодлер (Charles Baudelaire) (1821-1867)
французский поэт, критик, эссеист и переводчик

• Список стихотворений поэта

Перевод стихотворения
«L’Âme du vin»
на чешский язык.

Duše vína

Kdys večer v láhvicích tak pěla duše vína:
„Slyš, tobě, člověče, jak z mého vězení,
kde sklo mne závistné a třpytná pečeť spíná,
zní světla plný zpěv, zní píseň sbratření!

Já umím ocenit, vím, co to stojí potu,
co práce na vrších, kde praží slunce svit,
můj život zploditi, mne lákat ku životu;
leč nechci nevděčným ni zlomyslným být.

Neb divé veselí, cit rozkoše mě jímá,
když padnu po práci do hrdel ztýraných,
ve hrudi člověka se teple, sladce dřímá,
tam lepší pro mne hrob než v sklepích mrazivých.

Zda slyšíš naději v mých ňadrech vířit prudce?
Zda písní nedělních ty slyšíš ozvěny?
Ty, lokty na stole a vykasané ruce,
mne budeš velebit a budeš blažený;

Ve zraku ženy tvé zas požár vášně vznítím
a sílu do svalův a barvu v obličej
dám tvému synkovi, by athletou byl žitím,
mu budu olejem, jenž sílit bude jej.

Já padnu v duši tvou jak živná ambrosie,
již věčný Rozsevač ti vrhnul v objetí,
a z naší lásky, věř, se zrodí poesie,
jež, vzácná květina, vstříc k Bohu zaletí!“

L’Âme du vin

Un soir, l’âme du vin chantait dans les bouteilles :
« Homme, vers toi je pousse, ô cher déshérité,
Sous ma prison de verre et mes cires vermeilles,
Un chant plein de lumière et de fraternité !

Je sais combien il faut, sur la colline en flamme,
De peine, de sueur et de soleil cuisant
Pour engendrer ma vie et pour me donner l’âme ;
Mais je ne serai point ingrat ni malfaisant,

Car j’éprouve une joie immense quand je tombe
Dans le gosier d’un homme usé par ses travaux,
Et sa chaude poitrine est une douce tombe
Où je me plais bien mieux que dans mes froids caveaux.

Entends-tu retentir les refrains des dimanches
Et l’espoir qui gazouille en mon sein palpitant ?
Les coudes sur la table et retroussant tes manches,
Tu me glorifieras et tu seras content ;

J’allumerai les yeux de ta femme ravie ;
À ton fils je rendrai sa force et ses couleurs
Et serai pour ce frêle athlète de la vie
L’huile qui raffermit les muscles des lutteurs.

En toi je tomberai, végétale ambroisie,
Grain précieux jeté par l’éternel Semeur,
Pour que de notre amour naisse la poésie
Qui jaillira vers Dieu comme une rare fleur ! »

Последние стихотворения