Шарль Бодлер (Charles Baudelaire) (1821-1867)
французский поэт, критик, эссеист и переводчик

• Список стихотворений поэта

Перевод стихотворения L’Invitation au voyage на чешский язык.

Vyzvání na cestu

Má sestro, má duše,
sni ve sladké tuše,
tam kdesi žít spolu a sobě!
Vždy rádi se míti
dle chuti a mříti
v tom kraji, roven jenž tobě!
Slunce, v mraků tříšti
jež se v dešti blyští,
pro duši moji půvab mají
mysticky ladný,
jak tvůj zrak zrádný,
jenž v slzách se třpytí a tají.

Tam vše je klid a krása, řád
a přepych, rozkoš napořád.

Tam nábytek, časem
jen otřen, plá jásem,
by ozdobou byl v světnici naší,
a v nejdražším kvítí
tam vůně se nítí
a v ambry dech plachý se snáší,
tam stropy, pastva oka,
zrcadla přehluboká,
nám Východu přepych se vděčí,
vše mluvilo by bájně,
do našich duší tajně,
tou rodnou a líbeznou řečí.

Tam vše je klid a krása, řád
a přepych, rozkoš napořád.

Na kanálech státi
viz lodi a spáti,
jich rozmar jak dobrodružný!
Tvá nejmenší přání
chce zkojit i ždání
jich z konců světa sbor služný.
— Hleď, slunce v svém sklonu,
v tříšť zářivých tonů
jak město i průplavy jímá,
jak do kola plá to
ve hyacint, zlato,
svět v teplém světle jak dřímá.

Tam vše je klid a krása, řád
a přepych, rozkoš napořád.

L’Invitation au voyage

     Mon enfant, ma sœur,
     Songe à la douceur
D’aller là-bas vivre ensemble ;
     — Aimer à loisir,
     Aimer et mourir
Au pays qui te ressemble !
     Les soleils mouillés
     De ces ciels brouillés
Pour mon esprit ont les charmes
     Si mystérieux
     De tes traîtres yeux,
Brillant à travers leurs larmes.

Là, tout n’est qu’ordre et beauté,
Luxe, calme et volupté.

     Des meubles luisants,
     Polis par les ans,
Décoreraient notre chambre ;
     Les plus rares fleurs
     Mêlant leurs odeurs
Aux vagues senteurs de l’ambre,
     Les riches plafonds,
     Les miroirs profonds,
La splendeur orientale,
     Tout y parlerait
     À l’âme en secret
Sa douce langue natale.

Là, tout n’est qu’ordre et beauté,
Luxe, calme et volupté.

     Vois sur ces canaux
     Dormir ces vaisseaux
Dont l’humeur est vagabonde ;
     C’est pour assouvir
     Ton moindre désir
Qu’ils viennent du bout du monde.
     — Les soleils couchants
     Revêtent les champs,
Les canaux, la ville entière,
     D’hyacinthe et d’or ;
     — Le monde s’endort
Dans une chaude lumière.

Là, tout n’est qu’ordre et beauté,
Luxe, calme et volupté.

Последние стихотворения