Шарль Бодлер (Charles Baudelaire) (1821-1867)
французский поэт, критик, эссеист и переводчик

• Список стихотворений поэта

Перевод стихотворения
«Les Litanies de Satan»
на чешский язык.

Litanie satanovy

Ty, nejvíc vědoucí, nejkrasší z nebe zjevů,
bůh, sudbou zrazený, a zbaven chvalozpěvů,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Ó, kníže vyhnanství, jenž trpěl’s bezpráví,
a vždy, ač přemožen, se zvedáš do slávy,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Ty, jenžto všechno víš, podzemských věcí králi,
důvěrný lékaři všech strachů, jež nás jaly,

ó, smiluj Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Jenž kletým pariům, ba malomocným též
snem lásky předtuchu o ráji zvěstuješ,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Ty, jenžto se Smrtí, svou dávnou, silnou milou,
jsi zplodil Naději, tu krásku pošetilou!

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Jenž dáváš psanci hled ten tichý, vznešený,
co drtí všechen lid u poprav stísněný,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Ty, jemuž závistných jsou zemí konty známy,
kam ukryl žárlivý bůh vzácné drahokamy,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Ty, jehož jasný zrak zná v hloubi zbrojnic kryt
kde dříme zahrabán všech kovů četný lid,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Ty, jehož velká dlaň vždy skrývá strmé srázy,
když bludný somnambul až na kraj domů schází,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Ty, jenžto osvěžíš svým kouzlem starou plec,
když zpožděn pod koně se dostal opilec,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Jenž chtěje potěšit lid křehký v jeho bolu,
jsi ledek učil nás a síru mísit spolu,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Jenž vtiskáš znamení, ó, chytrý vinníku,
na čelo ukrutné Kroesovi bídníku,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Jenž dívkám do srdce jsi vložil a v zrak jarý
cit úcty, lásky, cit i pro rány i cáry,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Jenž’s berla vyhnancův a vynálezců svíce,
zpovědník spiklencův a synů šibenice,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

Těch otče zvolený, jež, černým hněvem veden,
bůh otec vypudil, kde pozemský byl éden,

ó, smiluj, Satane, se nad mou dlouhou bídou!

                  Modlitba

Buď sláva, chvála ti, i v Nebe výsostech,
kdes vládl, Satane, i v Pekla propastech,
kde nyní přemožen sníš ve svém mlčení!
Dej, by má duše kdys, kde strom je Vědění,
klid našla u Tebe, až on, jak nový Chrám,
své větve nad čelem ti rozpne k výšinám!

Les Litanies de Satan

Ô toi, le plus savant et le plus beau des Anges,
Dieu trahi par le sort et privé de louanges,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Ô Prince de l’exil, à qui l’on a fait tort,
Et qui, vaincu, toujours te redresses plus fort,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi qui sais tout, grand roi des choses souterraines,
Guérisseur familier des angoisses humaines,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi qui, même aux lépreux, aux parias maudits,
Enseignes par l’amour le goût du Paradis,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Ô toi qui de la Mort, ta vieille et forte amante,
Engendras l’Espérance, — une folle charmante !

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi qui fais au proscrit ce regard calme et haut
Qui damne tout un peuple autour d’un échafaud,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi qui sais en quels coins des terres envieuses
Le Dieu jaloux cacha les pierres précieuses,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi dont l’œil clair connaît les profonds arsenaux
Où dort enseveli le peuple des métaux,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi dont la large main cache les précipices
Au somnambule errant au bord des édifices,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi qui, magiquement, assouplis les vieux os
De l’ivrogne attardé foulé par les chevaux,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi qui, pour consoler l’homme frêle qui souffre,
Nous appris à mêler le salpêtre et le soufre,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi qui poses ta marque, ô complice subtil,
Sur le front du Crésus impitoyable et vil,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Toi qui mets dans les yeux et dans le cœur des filles
Le culte de la plaie et l’amour des guenilles,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Bâton des exilés, lampe des inventeurs,
Confesseur des pendus et des conspirateurs,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

Père adoptif de ceux qu’en sa noire colère
Du paradis terrestre a chassés Dieu le Père,

Ô Satan, prends pitié de ma longue misère !

PRIÈRE

Gloire et louage à toi, Satan, dans les hauteurs
Du Ciel, où tu régnas, et dans les profondeurs
De l’Enfer, où, vaincu, tu rêves en silence !
Fais que mon âme un jour, sous l’Arbre de Science,
Près de toi se repose, à l’heure où sur ton front
Comme un Temple nouveau ses rameaux s’épandront !

Последние стихотворения