Шарль Бодлер (Charles Baudelaire) (1821-1867)
французский поэт, критик, эссеист и переводчик

• Список стихотворений поэта

Перевод стихотворения Le Beau Navire на чешский язык.

Krásný koráb

Chci tobě vyprávět, ó, kouzelnice luzná!
jak ozdobuje ti čas mládí krása různá;
      chci souhrn tvých ti líčit krás,
kde s dětstvím spojuje se dozralosti ráz.

Když sukní širokou vzduch meteš po prostoře,
jsi jako krásná loď, jež jede v širé moře,
      má látek náklad, houpává
se rytmem líbezným, jde líná, zdlouhavá.

Výš nad oblý tvůj krk a širý, nad ramena
se pyšní milostná tvá hlava povznesena,
      a klidně, chůzí vítěznou,
ty, dítě velebné, se béřeš cestou svou.

Chci tobě vyprávět, ó, kouzelnice luzná!
jak ozdobuje ti čas mládí krása různá;
      chci souhrn tvých ti líčit krás,
kde s dětstvím spojuje se dozralosti ráz.

Tvá hruď, jež k předu jde, nad krajky, jež ji stíní,
hruď tvoje vítězná, ta překrásnou je skříní,
      kde duté stěny zářící
jak štíty poutají všech blesků směsici;

to štíty dráždivé, jež růžné hroty mají!
skříň sladkých tajemství, jež dobré věci tají,
      skříň s víny, vůní, nápoji,
jež mozky k šílenství i srdce opojí!

Když sukní širokou vzduch meteš po prostoře,
jsi jako krásná loď, jež jede v širé moře,
      má látek náklad, houpává
se rytmem líbezným, jde líná, zdlouhavá!

Tvé nohy vznešené, pod lemy vlajícími,
jež mučí nízký tlum všech vášní, hrají s nimi,
      — dvé kouzelnic, jež míchají
mok lásky černavý to v kotle pokraji.

Tvé ruce přemohly by snadno obrů síly,
a s lesklým hroznýšem by statně závodily,
      ty milce mohou přitisknout,
jak sevřít chtěly by jej v srdce svého kout.

Výš nad oblý tvůj krk a širý, nad ramena,
se pyšní milostně tvá hlava povznesena,
      a klidně, chůzí vítěznou,
ty, dítě velebné, se béřeš cestou svou.

Le Beau Navire

Je veux te raconter, ô molle enchanteresse !
Les diverses beautés qui parent ta jeunesse ;
Je veux te peindre ta beauté,
Où l'enfance s'allie à la maturité.

Quand tu vas balayant l'air de ta jupe large,
Tu fais l'effet d'un beau vaisseau qui prend le large,
Chargé de toile, et va roulant
Suivant un rythme doux, et paresseux, et lent.

Sur ton cou large et rond, sur tes épaules grasses,
Ta tête se pavane avec d'étranges grâces ;
D'un air placide et triomphant
Tu passes ton chemin, majestueuse enfant.

Je veux te raconter, ô molle enchanteresse !
Les diverses beautés qui parent ta jeunesse ;
Je veux te peindre ta beauté,
Où l'enfance s'allie à la maturité.

Ta gorge qui s'avance et qui pousse la moire,
Ta gorge triomphante est une belle armoire
Dont les panneaux bombés et clairs
Comme les boucliers accrochent des éclairs,

Boucliers provoquants, armés de pointes roses !
Armoire à doux secrets, pleine de bonnes choses,
De vins, de parfums, de liqueurs
Qui feraient délirer les cerveaux et les coeurs !

Quand tu vas balayant l'air de ta jupe large,
Tu fais l'effet d'un beau vaisseau qui prend le large,
Chargé de toile, et va roulant
Suivant un rythme doux, et paresseux, et lent.

Tes nobles jambes, sous les volants qu'elles chassent,
Tourmentent les désirs obscurs et les agacent,
Comme deux sorcières qui font
Tourner un philtre noir dans un vase profond.

Tes bras, qui se joueraient des précoces hercules,
Sont des boas luisants les solides émules,
Faits pour serrer obstinément,
Comme pour l'imprimer dans ton coeur, ton amant.

Sur ton cou large et rond, sur tes épaules grasses,
Ta tête se pavane avec d'étranges grâces ;
D'un air placide et triomphant
Tu passes ton chemin, majestueuse enfant.

Последние стихотворения