Шарль Бодлер (Charles Baudelaire) (1821-1867)
французский поэт, критик, эссеист и переводчик

• Список стихотворений поэта

Перевод стихотворения Hymne à la Beauté на чешский язык.

Hymna kráse

Jdeš z hlubin oblohy, či z propasti dna vzcházíš,
ó Kráso? V zraku tvém zřím ráj i pekla pal,
jím zločin ve zmatek se zásluhami házíš,
a proto bych tak rád tě k vínu přirovnal.

V tvém oku svítání i západu žhne rdění,
ty vůně šíříš kol jak večer bouřlivý,
tvé rty jsou amfora, polibky opojení,
jímž dítě hrdinou a rek jest bázlivý.

Jdeš z jícnů temnosti, či s hvězd k nám sestupuješ?
I Osud omámen jde za tebou jak pes,
na zdař bůh radosti, neštěstí rozhazuješ,
ty za nic neručíš a řídíš všeho směs.

Ty kráčíš po mrtvých, z nich žerty tropíš sobě,
a z tvojich klenotů je Hrůza nejkrasší,
a Vražda, z cetek tvých jsouc nejmilejší tobě,
na zpupném břiše tvém se v tanci povznáší.

Ó svíčko, jepice jak slepá k tobě pádí,
tvým ohněm vzplápolá řkouc: Požehnána buď!
a s tváří mroucího, jenž mohylu svou hladí,
milenec uklání se nad milenky hruď.

Co na tom, odkud jdeš, zda z pekla čili z ráje,
ó Kráso! příšero! v své hrůze přímo k nám,
tvé oko, úsměv tvůj, tvá noha Věčna taje
když otevrou mi jen, jež neznám a rád mám.

Ať Anděl, Siréna, Ďas, Bůh se v tobě sklání,
co na tom, tebou-li, tvým okem plným hvězd,
ó rhytme, paprsku, ó vůně, má jen paní! —
svět méně ohyzdným, čas méně trapným jest? 

Hymne à la Beauté

Viens-tu du ciel profond ou sors-tu de l'abîme,
Ô Beauté ! ton regard, infernal et divin,
Verse confusément le bienfait et le crime,
Et l'on peut pour cela te comparer au vin.

Tu contiens dans ton oeil le couchant et l'aurore ;
Tu répands des parfums comme un soir orageux ;
Tes baisers sont un philtre et ta bouche une amphore
Qui font le héros lâche et l'enfant courageux.

Sors-tu du gouffre noir ou descends-tu des astres ?
Le Destin charmé suit tes jupons comme un chien ;
Tu sèmes au hasard la joie et les désastres,
Et tu gouvernes tout et ne réponds de rien.

Tu marches sur des morts, Beauté, dont tu te moques ;
De tes bijoux l'Horreur n'est pas le moins charmant,
Et le Meurtre, parmi tes plus chères breloques,
Sur ton ventre orgueilleux danse amoureusement.

L'éphémère ébloui vole vers toi, chandelle,
Crépite, flambe et dit : Bénissons ce flambeau !
L'amoureux pantelant incliné sur sa belle
A l'air d'un moribond caressant son tombeau.

Que tu viennes du ciel ou de l'enfer, qu'importe,
Ô Beauté ! monstre énorme, effrayant, ingénu !
Si ton oeil, ton souris, ton pied, m'ouvrent la porte
D'un Infini que j'aime et n'ai jamais connu ?

De Satan ou de Dieu, qu'importe ? Ange ou Sirène,
Qu'importe, si tu rends, - fée aux yeux de velours,
Rythme, parfum, lueur, ô mon unique reine ! -
L'univers moins hideux et les instants moins lourds ?

Последние стихотворения