Марселина Деборд-Вальмор (Marceline Desbordes-Valmore) (1786-1859)
французская поэтесса

• Список стихотворений поэта

Перевод стихотворения La Veillée du nègre на чешский язык.

Noční stráž černocha

Hle, slunce noci již na skalné břehy svítí!
Zde v písku pustiny jak dlouho budem dlít?
Pojď, na ramena svá chci jemně tebe vzít!
Ó vzbuď se, pane můj! či nechceš k lidem jíti?
Cos zavřel oči své, to třetí den jest již:
          ó pane můj, zda stále spíš?

Svým letem skácela bouř lesy platanové,
loď naše zmizela bez plachet ve vlnách;
s tvé skráně bledé smyl jsem krve teplý nach,
pojď, chýše otevrou nám chudí černochové!
Cos zavřel oči své, to třetí den jest již:
          ó pane můj, zda stále spíš?

Co asi se ti zdá, tím nadarmo se trudím;
ó dlouhý je to sen! zda jitro skončí jej?
Zda stiskneš ruku mou, jak byl tvůj obyčej?
Jak vzplane jitřenka, já tebe jistě vzbudím!
Cos zavřel oči své, to třetí den jest již:
          ó pane můj, zda stále spíš?

Však juž se na břehu rdí záře purpurová
a člunek rybářský proud tiše nese dál;
pojď!… bledé čelo tvé jest chladné — jaký žal!
Ó kdybys promluvil, bych mysli nabyl znova!
Cos zavřel oči své, to třetí den jest již;
          ó pane můj, zda stále spíš? 

La Veillée du nègre

Le soleil de la nuit éclaire la montagne,
Sur le sable désert faut-il encor rester ?
Doucement dans mes bras laisse-moi t’emporter ;
Bon maître, éveille-toi ! marchons vers la campagne.
    Tes yeux sont clos depuis trois jours :
    Maître ! dormiras-tu toujours ?

L’orage dans son vol a brisé les platanes ;
Le navire sans voile a disparu dans l’eau :
De ton front tout sanglant, j’ai lavé le bandeau ;
Marchons, les pauvres noirs t’ouvriront leurs cabanes.
   Tes yeux sont clos depuis trois jours :
   Maître ! dormiras-tu toujours ?

Je voudrais deviner ton rêve que j’ignore.
Oh ! que ce rêve est long ! finira-t-il demain ?
Demain, en t’éveillant, presseras-tu ma main ?
Oui, je t’appellerai quand j’aurai vu l’aurore.
   Tes yeux sont clos depuis trois jours :
   Maître ! dormiras-tu toujours ?

Mais la lueur du jour s’étend sur le rivage,
Le flot porte sans bruit la barque du pêcheur ;
Viens !… Que ton front est froid ! quelle triste blancheur !
Oh ! maître ! que ta voix me rendrait de courage !
   Tes yeux sont clos depuis trois jours :
   Maître ! dormiras-tu toujours ?

Последние стихотворения